Tis obecný – Taxus baccata
Neobsahuje pryskyřičné
kanálky
Jádrová dřevina
Hustota 640 [kg.m-3]
Dnes se jedná se o málo rozšířenou dřevinu a částečně to lze
přisuzovat krásné kresbě dřeva, kterou tis má, a pro kterou byla tato dřevina
žádanou. Za jeho menší výskyt může také jeho pomalý růst.
Na historickém nábytku se objevuje v malých doplňcích (např. kousky
v intarzii), ale vyskytují se i kusy nábytku, které jsou celé dýhovány
tímto dřevem.
O jeho daleko větším rozsahu růstu v historii svědčí i některé místopisné
a topografické názvy jako je Tisová, Tisovec ale i jiné, které nalezneme jak v České
Republice, tak i na Slovensku. Přitom větší souvislé tisové porosty už téměř
nikde nenajdeme.
Přirozeně se tis vyskytuje jako strom, který má tendence ke zmnožování kmene stejně jako jalovec. Dnes populární tis keřovitý je tzv. kultivar.
Vyznačuje se velkou hustotou letokruhových přírůstků. Nejstarší tisy u nás mají stáří několik set let (okolo 700 - 800 let) a přitom průměr kmene není nijak nadstandardní - to je v důsledku malých přírůstků.
Charakteristické
jsou malé zarostlé suky, které tvoří malé tmavé skvrnky v dřevní hmotě.
Lze jej tedy rozpoznat téměř snadno - pokud dřevina vypadá jako jehličnatá a
obsahuje tyto malé zarostlé součky, zcela jistě se jedná o tis.
Tvrdost: patří u nás mezi nejtvrdší
dřeviny vůbec a i mezi listnatými dřevinami je jen málo dřevin s takovou hustotou
a hmotností. Dřevo je snadno leštitelné i opracovatelné truhlářskými a
řezbářskými nástroji. Často z něj mohou být vyrobeny miniatury a řezby
(Kunsthistorisches museum, Vienna).
Jedovatost: říká se o něm, že je
jedovatý, ale jedovaté jsou pouze části plodů a jehlice. Samotné dřevo tisu
jedovaté není, i když malé množství jedovatých alkaloidů obsahuje. Je to ochrana
dřevin, které nemají pryskyřičné kanálky (a tudíž i pryskyřici). Takové dřeviny
většinou mívají tyto alkaloidy buď v kůře nebo ve vrstvě pod kůrou, přes
kterou se škodlivý hmyz musí prokousat.
Pružnost: má také dobré mechanické
vlastnosti - je velmi pružný. Dříve se z něj vyráběly luky - jako
například dlouhé anglické luky.
Barvu má červeno-hnědou někdy až s červenými
nádechy.
Na historickém nábytku nacházíme tis většinou ve formě ozdobných linek a
detailů.