News from Nowhere 

Novinky z Utopie / Zprávy odnikud

1890

William Morris vyjádřil své představy o současném světě a jeho nápravě svým utopickým románem News from Nowhere, knižně publikovaném poprvé Bostonu roku 1890.

Děj románu se odehrává v Londýně roce 2003, kam se hrdina (patrně sám autor) nechtíc dostane. Průvodcem a společníkem hrdiny je Richard Hammond (veslař zvaný Dick), který jej vede za svým dědem, jakožto pamětníkem. Autor klade důraz na popis Londýna v roce 2003, který překonal zdárně průmyslovou revoluci a poučil se z chyb minulosti. Popisuje čistotu prostředí a neznečištěný Londýn, jeho krásnou architekturu evokující středovou dobu (románské, maurské a severo-gotické umění), ale také zmiňuje gotické venkovské (zemanské) stavení okolo Londýna. Popisuje krásné řemeslné předměty, kterých si cestou po Londýně budoucnosti všímá. Lidé jsou krásní a sympatičtí, dobře živení a plní optimismu v tváři, dožívají se dlouhověkosti (okolo 90 let) a naopak je zde absence nuzných a nemocných lidí, absence těžkého průmyslu a znečištění s ním spojených. Román provázejí neustálé reminiscenční komparace městského interiéru 19. století a roku 2003.

Největší změnu prodělal pohled na lidskou práci. Ta je vykonávána bez nároku na odměnu, protože odměnou je výsledek práce. Pracující je "umělec" a práce je dobrovolná (s. 135). Práce je také sportem (např. kolik práce se udělá motykou za hodinu). Továrny existují, ale říká se jim "Sborové dílny" a lidé se zde dobrovolně shromažďují za účelem kolektivní práce - tedy sdružení pro výkon práce při níž je nezbytná kolektivní činnost. Většinou se jedná o výrobu skla nebo keramiky, pro které jsou zde vysoké pece. Kouř zde ale i tak není.  

Bizarní jsou potom autorovi představy o měnové soustavě, které vyplývají z bezmzdové práce. Měnová soustava je zrušená, stejně jako osobní vlastnictví - v obchodech každý dostane, co potřebuje. Tím je eliminována kriminalita a není zde již nutný soudní a právní systém. Nejsou zákony, tudíž není kdo by jim vzdoroval; nejsou tresty a tudíž není nikdo, kdo by před nimi prchal (s. 121). Zármutek, zahanbení a pocit viny jsou tresty této společnosti. Pokud se stane vražda (např. z žárlivosti - s. 232) viník je ponechán ve svých vlastních výčitkách, nebo je pro své dobro přestěhován z vesnice. 

Je zde přítomna obrácená emancipace žen - ženy jsou emancipované a vybojovaly si právo obhospodařovat domácnosti. Vzdělání obyvatelstva funguje autodidakticky, tedy formou samozájmu a samostudia. 

Došlo ke změně správního systému. Byl zrušen parlament a v parlamentní budově je sklad hnoje (s. 111). Veřejná zpráva je vykonávána v jednotlivých krajích, kde zasedá tzv. Hromada a hlasuje o veřejných problémech. Většina přesvědčuje menšinu dokud není přesvědčena (s. 129 - 130).

V románu se nevyskytují pouze šťastní a spokojení lidé. Autor do románu vnesl také obyvatele, kteří byli spokojeni (nebo se alespoň domnívají, že by bývali byli spokojeni) v systému 19. století. Ten podle nich poskytoval zdravou konkurenci a snahu žít. (s. 208-223)

CITÁTY Z KNIHY

VÝROBNÍ A KONZUMNÍ PROCES 19. STOLETÍ

"... v posledním století civilizace lidé upadli do bludného kruhu v otázce výroby zboží. Dosáhli podivuhodné snadnosti výroby a aby ji co nejvíce vykořistili, postupně vytvořili či spíše dovolili, aby se vytvořil velmi složitý systém kupování a prodeje, jemuž se říkalo světový trh, a tento světový trh, jednou uvedený v činnost, přinutil je, aby dále vyráběli stále víc a více zboží, ať ho potřebovali či nic. A tak zatím co se nemohli zbavit lopotné výroby věcí opravdu potřebných, vynalezli nekonečnou spoustu umělých a lživých potřeb, které pod železnými zákony zmíněného světového trhu staly se jim stejně důležitými jako jako skutečné potřeby nutné po život. Tím vším navalili na sebe úžasnou spoustu práce jen proto, aby udrželi v chodu svůj zlořečený systém.
[...]
Nu a potom, když se podvolili tomuto strašnému břemenu nepotřebné výroby, bylo jim nemožné dívat se na práci a její výtěžky s jiného hlediska než s hlediska nepřetržitého úsilí vynaložiti co nejméně práce na každý výrobek, ale zároveň zhotoviti co možná nejvíce výrobků. Tomuto 'zlacinění výroby', jak se říkalo, obětovali vše. Štěstí dělníkovo při práci, ba docela i jeho nejnutnější pohodlí a holé zdraví, jeho strava, oděv, byt, volný čas, zábava, výchova - slovem celý jeho život neznamenal ani tolik, co zrnko písku, proti strašné nutnosti 'laciné výroby zboží', které většinou nestálo vůbec za výrobu. Ba vypravuje se a musíme tomu věřiti [...], že sami boháči a mocní lidé, páni zmíněných chudáků, beze všeho se snížili k tomu, že žili uprostřed odporných výjevů, lomozu a smradu, kterých se štítí a hrozí sama lidská přirozenost, jen proto, aby jejich bohatství mohlo podporovati toto největší šílenství. Celá společnost vlastně byla uvržena do tlamy této nenasytné obludy, 'laciné výroby', kterou na svět uvalil světový trh."

William Morris, Novinky z utopie, 1890, cit. s. 136-137. 

Následně je v knize také popsán přechod a změny, které se udály, než se Anglie dostala do roku 2003. Starý muž na venkově jménem Henry Morsom popisuje jak obyvatelé Londýna odcházeli a znovu osídlovali venkov. Snažili se oživit dávno zapomenutá řemesla. (s. 249-250)