Philipp Hainhofer (1578-1647)

Byl německým podnikatel a umělecký agent. Po dlouhé studijní cestě po Itálii se roku 1598 natrvalo usadil v Augsburgu. Jeho činnost jako uměleckého agenta spadá do období od 1610-1630. Jeho tvorba je přelomem v podobě kabinetů, kdy se psací stoly a drobné sekretáře mění na jedinečné a silně osobité umělecké přeměty.

Hainhoferův unikátní podíl v historii kabinetů je založen na vhodné kombinaci faktorů. Je fakt, že byl vzdělaný, zcestovalý humanista, který byl ve spojení s učenci v nejrůznějších centrech a byl schopen interpretovat Schreibtische, jak se říkalo kabinetům, takovým způsobem, že dávaly dojem aktuálního pohledu na svět. Jako potomek prosperující rodiny obchodníků měl správný smysl k pořízení uměleckých prací a drahých materiálů, které začlenil do kabinetů předem, i když nevěděl kdy, nebo jestli vůbec, který kus kabinetu prodá. I přes jeho obchodní schopnosti se ocitl v těžké situaci, když se ekonomické podmínky zhoršily během Třicetileté války (1614-1648). V prvním desetiletí sedmnáctého století se Augsburg pyšnil mimořádně rozsáhlým počtem nadaných umělců a řemeslníků. Heinhofer všechny tyto umělce a řemeslníky znal a byl tedy schopný zajistit, aby měl všechny rozmanité prvky pro svoje sběratelské kabinety vyrobené ve vlastním městě.

Hainhofer byl hrdý na řemeslníky ze svého města. To ukazuje malba od Antona Mozarta, která byla původně součástí pomořanského kabinetu (Pommerschen Kunstschranks), a která líčí pomyslnou prezentaci tohoto kabinetu Filipu II., vévodovi Pomořansko Štětínskému (Philipp II. Duke of Pommern-Stettin), zobrazující dlouhý průvod všech umělců zapojených do jeho výroby.

Neméně důležité byly Hainhoferovy kontakty s mnoha vládnoucími knížaty. Nejenom, že jim radil v uměleckých záležitostech, ale jednal také pro různé dvory jako agent a důvěrný pobočník, pověřený diplomatickou misí. Jeho výjimečná pozice mu umožňovala přímý přístup k potenciálním kupcům jeho Schreibtisch. Zasílal jim detailní popisy jeho nábytku a nabízených kusů, které byly právě na prodej, s velkou přesvědčivostí a vytrvalostí. I tak to mnohdy trvalo roky, než nalezl kupce. Zřejmě výroba těchto kabinetů nebyla primárně komerční podnik. Byla to intelektuální a umělecká snaha, ve které se může Hainhoferova role rovnat umu a práci umělců.

Pracovali pro něj Ulrich Baumgartner (c. 1580 - 1652) jako hlavní cabinet-maker. Ten je autorem jeho nejprestižnějších prací jako je Pommerschen Kunstschranks. Měl syna Melchiora Baumgartnera (1621 - 1686), kterému je připsána také séri kabinetů, ale už nikoli pod vedením Hainhofra. 

Zdroj: The cabinet as Gesamtkunstwerk: Philipp Hainhofer and his followers, in: ReinierBaarsen, 17th centurycabinet, Rijksmuseumdossiers, 2000, s. 11-21.

Hainhofer spolupracoval také spolupracoval také s augsburský malířem zabývajícím se malbou na kamenym Antonem Mozartem (1572/73 - 1629). Heinhofer po sobě zanechal značnou korespondenci korespondence s Maxmilián I. Bavorský (1573-1651), ze které víme o mnoha soudobích dílech

Zdroj: Hana Seifertová, Na hranici mezi závěsným obrazem a prostorovým objektem - Hans von Aachen, Christoph Gertner a Anton Mozart za Alpami, in: Hana Seifertová, Malba na kameni, Praha 2007, s. 127-146, zvl. s. 142.


Literatura:

  • Philipp Hainhofre in Wikiwand

  • Hans-Olof Boström, Ein wiederentdeckter Heinhoferschrank, Kunst und Antiquitäten 4, 1993, s. 32-36. 

  • Hans-Olof Boström, Philipp Heinhofer: Seine Kunstkammer und seine Kunstschränke, in: Andreas Grote (ed.), Macrocosmos in microcosmos - Die Welt in der Stube, Zur Geschichte des Sammelns 1450-1800, Berliner Schriftem zur Museumskunde, Bd. 10, Opladen 1994, s. 555-580. 

  • Hans-Olof Boström, Det Underbara Skåpet: Philipp Heinhofer och Gustav II Adolfs konstskåp, Uppsala 2001.
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky