SASKO

18. století

SASKO A BAROKNÍ ESTETIKA ZA AUGUSTA SILNÉHO

Barokní estetika (zejména architektura) je výplodem protireformních tendencí a Tridentského koncilu - proto se barokní architektura pojí (většinou) výhradně s katolickými zeměmi (Španělsko, Itálie, ...). Sasko bylo ovšem centrem protestantského hnutí - Martin Luther ve Wittenbergu roku 1517 uveřejnil svých 95 tezí, které (údajně) vyvěsil na dveře Wittenbergské katedrály. Přesto jsou Drážďany jedním z center barokní estetiky. Důvodem je, že saský kurfiřt August II. Silný aspiroval na povýšení svého statutu na krále - to byl trend německých států 18. století (např. povýšení Pruska na království roku 1701). Dosáhnout toho mohl v Polsku, které si svého krále "volilo" prostřednictvím šlechty (pochopitelně úplatně). Polsko ale bylo, a  stále je, silně katolická země a jednou z podmínek polské šlechty bylo, aby August Silný konvertoval ke katolicismu. Stalo se tak roku 1697 - do jisté míry to mohlo být chápáno jako vlastizrada. Jako pruský král Fridrich II. Veliký (1712-1786) vstoupil také August Silný do aliance s ruským carem Petrem I. Velikým proti Švédsku. Polsko za své vlády značně finančně zničil - také v Sasku byla vzorem aristokratického života opulentní Francie. 

GRÜNES GEWÖLBE

Roku 1701 vyhořel drážďanský královský palác - Dresdner Residenzschloss a August Silný rezidenci přebudoval. Roku 1723 zde založil Grünes Gewölbe - jedno z nejstarších muzeí na světě a současně jednu z největších sbírek "pokladů" v Evropě. Původní Grünes Gewölbe obsahovala 10 sekcí podle typu materiálu. Při bombardování roku 1945 byly 3 z 10 místností zničeny a poklady poté odvezeny do SSSR. Roku 1958 se vrátili do NDR.

V letech 1959-2004 byl vystaven v drážďanském Albertinu, 2004 byl otevřen tzv. Neues Grünes Gewölbe, 2006 byl zrekonstruován historický - dnes tzv. Historischen Grünen Gewölbes.

Neues Grünes Gewölbe obsahuje díla dvorného zlatníka / šperkaře Johanna Melchiora Dinglingera (1664 - 1731).